Při rekonstrukci stropu se rozhoduje o dvou věcech, které ovlivní výslednou pevnost i cenu: o rozteči nosných profilů a o typu roštu. Rozteč se nevolí od oka, ale podle zatížení, tloušťky desek a požadavků na pevnost. U sádrokartonových stropů v bytové výstavbě se nejčastěji používá rozteč 400 nebo 600 mm. Menší rozteč znamená tužší konstrukci a menší průhyb, ale také více materiálu a práce. Větší rozteč šetří profily, ovšem jen do určité míry – při překročení normových hodnot začne deska vibrovat a ve spojích vznikají praskliny.

Typ roštu se odvíjí od toho, zda jde o jednoduchý podhled, nebo o strop s vyššími nároky na únosnost. Jednoduchý rošt z profilů CD a nosných profilů stačí tam, kde se neočekává zavěšování těžkých předmětů. Dvojitý rošt, tedy křížová konstrukce, lépe roznáší zatížení a umožňuje přesnější vyrovnání roviny. Právě u křížového roštu platí, že se vyplatí prostudovat konkrétní křížový rošt sádrokarton rozměry a montáž, protože rozměry profilů a způsob jejich křížení přímo určují, jak velkou rozteč zvolit a kde umístit závěsy.

Rozteč závěsů se pak odvozuje od rozteče nosných profilů. Pokud jsou profily po 400 mm, závěsy se dávají obvykle po 800 až 1000 mm. U rozteče 600 mm se závěsy zhušťují, jinak se strop rozkmitá. Důležité je také dodržet vzdálenost prvního závěsu od stěny, která nemá přesáhnout 150 mm. Při rekonstrukci staršího stropu se navíc vyplatí zkontrolovat, zda původní trámy nebo nosníky unesou novou konstrukci, a případně přidat další závěsné body.

Před samotnou montáží je rozumné nakreslit si půdorys roštu v měřítku. Na papíře se snadno odhalí kolize s rozvody, světly nebo průduchy. Zvolená rozteč a typ roštu by měly odpovídat nejen aktuálnímu zatížení, ale i tomu, co se od stropu očekává za pět nebo deset let. Konstrukce, která je dnes předimenzovaná, se neprohne ani po instalaci těžšího osvětlení, zatímco ta poddimenzovaná se bude opravovat dřív, než se stihne vymalovat.